|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
| |
|
|
Řízení a kontrola regionálních médií v Československu v 70. a 80. letech 20. století na příkladu informování o kulturních událostech pardubického okresu
Skalecká, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Felcman, Ondřej (oponent)
Tato disertační práci se zabývá působením tiskových orgánů Komunistické strany Československa v okrese Pardubice v období tzv. normalizace. Pro pochopení krize systému v 70. a 80. letech je nutné zabývat se nejprve tím, co jí předcházelo. V textu je tedy nejprve stručně popsán vývoj v období tzv. pražského jara v Československu a následné vojenské invaze v srpnu 1968. Poté jsou sledovány jednotlivé kroky k normalizaci - zejména změny v politice a médiích, které následovaly po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem KSČ v dubnu 1969. Následuje případová studie, která se zabývá okresem Pardubice. Hlavním tématem práce jsou pardubické okresní noviny Zář, text se však okrajově věnuje rovněž rozhlasu, závodním časopisům, východočeské pobočce Svazu českých novinářů nebo pardubické vysoké škole a osudu redaktorů studentského časopisu. V druhé části případové studie je pozornost upřena na kulturní rubriku novin Zář a její hlavní témata - například politická výročí a roli kultury. Analýza kulturní rubriky ukazuje, o čem se v ní během normalizace (ne)psalo a jakým způsobem. To bylo jedním z nástrojů, jímž si režim nad oblastí kultury a nad její prezentací veřejnosti zajišťoval kontrolu.
|
|
|
Rudé hrady v meziválečném Československu
Vrba, Jakub ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky): Diplomová práce se zaměřuje na krajskou organizaci Komunistické strany Československa na Liberecku. Meziválečná KSČ byla v československém politickém systému specifická tím, že šlo o jedinou stranu, kde se angažovali příslušníci všech zdejších etnik. Členskou základnu této strany v libereckém kraji tvořili především místní Němci. Podpora KSČ zde v některých okresech ve dvacátých letech dosahovala až třetiny všech odevzdaných hlasů, nicméně v průběhu let třicátých se její volební preference silně snížily na úkor SdP. Tato diplomová práce hledá důvody, které k tomuto rychlému pádu vedly. Jako jeden z hlavní faktorů uvádí i vzájemně rozporné identity, jež se uvnitř místního hnutí utvářely: komunistické, německé a československé. K jejich určitému souznění přitom došlo až těsně před Mnichovem, kdy vznikl komunistický československý narativ, založený na supraetnické bázi. Zároveň práce dbá na dění v pražském centru KSČ, které výrazně ovlivnilo i dění na liberecké periferii. Stranou nezůstává ani kontext první republiky a její společnosti. Ukazuje, jak politika pražské vlády i hospodářská krize ovlivňovaly dění na Liberecku a v konečném důsledku i omezovaly schopnosti místní KSČ čelit nástupu SdP. Klíčová slova (česky) KSČ, komunistické hnutí, meziválečné Československo, čeští Němci, SdP, Liberecko
|
|
|
Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce "Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987 (X Desítka/Violit a Jednou nohou/Revolver Revue) je podat obraz o vzniku a fungování těchto časopisů v kontextu doby. První část práce je zaměřena na obecný popis historických událostí, především období kolem nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ a počátku normalizace. S touto změnou souvisí témata jako politické čistky a procesy a vývoj opozice. Druhá kapitola se věnuje fenoménu Charty 77, jejímu vzniku, odezvě na ni ze strany stranického a státního aparátu a tomu, co znamenalo být chartistou v běžném životě. Ve třetí kapitole je stručně vymezen pojem samizdat. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována samotným časopisům. V šesté kapitole probíhá jejich porovnání především z hlediska výroby a distribuce.
|
|
|
Komunistická strana Československa v období tzv. normalizace
Štefek, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Dizertační práce analyzuje dynamiku nedemokratického režimu v Československu v éře tzv. normalizace. Jedná se o heuristickou případovou studii provedenou induktivní strategií, orientovanou na tvorbu teorie, nikoliv na její testování. Konceptuálně vychází z "pluralistického" rámce, především ze Skillingovy typologie autoritarismu sovětského typu. Cílem práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: Který z mocenských mechanismů režimu sovětského typu je třeba transformovat, aby se režim pluralizoval? Dizertace je rozdělena do tří částí. Nejprve je prezentován kontext vzniku "pluralismu" na poli tzv. sovětologie. Pozornost je upřena zejména na předpoklady "vzestupu a pádu" teorie totalitarismu. Zapojení techniky "buldning-block" a úvaha o konzultativním autoritarismu v NDR přináší předběžné pracovní hypotézy týkající se souvislosti mezi mírou pluralismu a způsobu provádění kádrové politiky. Druhá část je postavená na výzkumu archivních pramenů. Primárně se zabývá změnami sytému nomenklatury v šedesátých a raných sedmdesátých letech. Ve třetí části je formulována nová hypotéza a explanační typologie. Klíčová slova: Totalitarismus; pluralismus; komunismus; Československo; normalizace.
|
|
|
Pražské jaro 1968 pohledem karlovarských okresních novin Stráž míru
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obdobím Pražského jara z pohledu karlovarského periodika Stráž míru. Zároveň přináší i stručný historický pohled na události a mediální situaci v Československu. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny společenské a mezinárodní okolnosti, které předcházely Pražskému jaru. Pozornost je soustředěna na události po nástupu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, Akční program KSČ a činnost reformistů. Kapitola druhá se zabývá mediální situací v Československu. Vylíčeny jsou zde rozsáhlé změny mediální sféry v době Pražského jara, zejména zrušení cenzury a žánrový rozvoj všech typů médií. V této kapitole je zahrnut i popis právních předpisů a mezinárodních schůzek, které situaci v zemi ovlivnily. Na konci teoretické části je stručný popis týdeníku Stráž míru. Stráž míru byla regionálním periodikem a působila v okrese Karlovy Vary. Třetí kapitola je již zaměřena analyticky, prakticky rozebírá jednotlivé články. Analýza článků nabízí pohled na události v okrese Karlovy Vary a zasazuje je do kontextu celospolečenských témat. Pozornost je zaměřena na politické události, které se na Karlovarsku odehrávaly, a na informace, které byly přinášeny z centrální úrovně.
|
|
|
Stranický tisk a kulturní politika: pardubický okres za normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky ve...
|
|
|
Aparát OV KSČ Praha 9, principy fungování OV, Odbory, OV a kolektivizace, měnová reforma
Pilip, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Ji í Pilip Bakalá ská práce: Aparát OV KS Praha 9, principy fungování OV, Odbory, OV a kolektivizace, m nová reforma. Abstrakt Bakalá ská práce se v nuje struktu e a uplat ování moci komunistické strany na okresní úrovni, upev ování re imu, úloze Odbor , kolektivizaci a m nové reform na okresu Praha 9 v letech 1948- 1953. Práce popisuje mechanismy kontroly OV KS Praha 9 a jejich uplat ování. Dále zkoumá efektivitu politiky OV KS Praha 9 a její výsledky na lokální úrovni Prahy 9.
|
|
|
Tisk a kulturní politika pardubického okresu v období normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky...
|
host ::
RSS.